Paní Iva je živým důkazem toho, že Výzva 21 dní není jen pro dvacítky. V 52 letech vstoupila do programu a opravdu v něm válí. Shodila 5 kg a 13 cm v pase! Dříve se při výstupu do třetího patra zadýchávala, dnes bere schody rovnou po dvou!

Jmenuji se Iva. Je mi 52 let. Mám sedavé zaměstnání, sedím až 10 hodin denně u počítače, takže na koníčky příliš času nezbývá. Mým celoživotním koníčkem byly mé děti, kterých mám pět.

O Výzvě jsem se dozvěděla od své dcery. Při jedné z návštěv u nás jsem zaznamenala, že zhubla. Nijak to nepotřebovala, ale bylo vidět, že je štíhlejší. Ona si moc pochvalovala cvičení, se kterým začala asi před měsícem. Její nadšení mě tak zaujalo, že jsem si vyhledala informace o tom jejím „cvičení“.

Do Výzvy jsem tedy vstupovala jednak ze zvědavosti a jednak s nadějí, že i mě se podaří dosáhnout podobných výsledků. Navíc mě čekala za 2,5 měsíce svatba nejstaršího syna, a já chtěla vypadat co nejlépe. Nedala jsem si nějaký konkrétní cíl, prostě jsem se chtěla zbavit nějakého toho kila a zpevnit si postavu.

S Výzvou cvičím od začátku května, takže 3 měsíce. Podle váhy by prozatímní výsledky pro někoho nebyly nijak ohromující, ale já jsem spokojená. Shodila jsem 5 kg. Objemově to vypadá trochu líp. Přes břicho, které mne trápilo nejvíc  mám o 13 cm méně. V pase o 9 cm, přes boky o 4 cm.

Žiji s dvěma dospělými syny, od nich žádnou odezvu nemám. Jsou to prostě chlapi. Jen ten mladší, který sám posiluje a cvičí, mi občas udílí rady typu: „Mami nekupuj si ty light potraviny, radši si kup plnotučný tvaroh, víc tě zasytí“ apod.  Jinak v práci mi spousta lidí už po docela krátkém čase začala říkat, že jsem zhubla. V tu chvíli to ještě na váze moc vidět nebylo, ale je fakt, že to bylo vidět fyzicky.

Nejvíc mě nakoplo to, že jsem postupem času získávala lepší a lepší kondici. Poskoky u mě nepřicházeli v úvahu. Skákací panáky, Aliho poskoky, rychlý horolezec - To fakt byla bída. Při prvních trénincích jsem třeba místo skákacích panáků jen vyklusávala, jen abych byla v pohybu. Ale na konci 1. jsem už zvládala skoro všechno.

Bydlela jsem v 8 patře a nahoru chodila zásadně pěšky (denně tak 5-7x). Schody jsem brala občas i po 2, kupodivu jsem nebyla ani moc zadýchaná, takže kondička se fakt zlepšila. Dřív jsem funěla už do 3 patra.

Největší překážkou jsou pro mě asi kliky. Nemám sílu v rukou, ale vždycky se snažím udělat co nejvíc opakování, co zvládnu.

Jídelníček jsem trochu upravila. Přidala jsem víc bílkovin. Jinak jsem se snažila vyhýbat tučným a sladkým potravinám už předtím. Zařadila jsem polodenní půst. Protože mě nebaví hlídat složení potravin tak např. sacharidové vlny v mém podání jsou spíš k smíchu, než aby měly účinek. Prostě jeden den zařadím přílohy a pak zas pár dní bez nich.

Z výživových doplňků využívám občas protein. Dřív jsem používala carnitin spíš jako pomoc pro spalovaní. Občas si dám proteinovou tyčku jako rychlé doplnění energie, jinak nic. Možná i proto se tolik váha nehnula.

Každý den jsem věděla, co mám dělat.  Vše bylo dobře dávkované. Moc se mi líbily i videa s teorií. Rady co a jak dělat a vysvětlení, proč a jak co funguje.  U Výzvy se nemůže projevit tzv. syndrom „falešného začátečníka“ jako je tomu u jazykových kurzů.  Prostě ten kdo začíná, zvládne určitý počet opakování, ten kdo je pokročilejší jich zvládne víc.

Jako na správné rozhodnutí.  A děkuji všem, kdo se na programu podílí, protože sama bych se nedokopala k ničemu. Opravdu mě pohánělo to, že jsem každý den otevřela mail a mohla cvičit pod vedením někoho, kdo tomu rozumí.

Ráda bych pokračovala dál, pokusím se zvládnout zkušební týden Výzvy pro pokročilé a ráda si zopakuji Výzvu 21 od druhé fáze. Mým cílem je dostat se alespoň o další konfekční velikosti níž.

Naprosto skvělý projekt.